Monitoring výsledků a kvality péče o pacienty s kolorektálním karcinomem
T. Pavlík, O. Májek, L. Dušek
Klíčovým parametrem je v onkologii přežití pacientů, které je standardně používáno jak pro hodnocení klinických experimentů, tak pro analýzy populační zátěže (Berrino a kol., 2007; Coleman a kol., 2008). Nejčastěji se pro vyjádření závažnosti nádorového onemocnění na populační úrovni používá 5leté relativní přežití vyjadřující podíl pacientů, kteří po 5 letech od diagnózy nezemřeli v souvislosti s nádorovým onemocněním. Relativní přežití je kalkulováno jako poměr celkového přežití (představuje celkovou pozorovanou mortalitu v souboru pacientů s nádorem) a tzv. očekávaného přežití (představuje mortalitu v obecné populaci, která odpovídá sledované skupině pacientů věkem a pohlavím), jinak řečeno, relativní přežití vyjadřuje celkové přežití korigované na mortalitu spojenou s dalšími chorobami, na něž může pacient zemřít (Ederer a kol., 1961; Brenner a Hakulinen, 2003).
V případě českých pacientů s kolorektálním karcinomem s protinádorovou léčbou 5leté relativní přežití vypočtené na základě nejnovějších údajů z let 2005–2008 přesahuje 60 %. Od začátku 90. let lze v 5letém relativním přežití pozorovat pozitivní trend, kdy v případě všech pacientů došlo ke zlepšení 5letého relativního přežití o 11,5 %. Interpretace tohoto zlepšení nicméně není jednoduchá a je zřejmé, že se za ním skrývá současně vliv několika faktorů, kromě účinnější protinádorové léčby se dá zlepšení v přežití připisovat také lepší diagnostice a změně v zastoupení klinických stadií.
Právě klinické stadium, tedy pokročilost onemocnění kolorektálním karcinomem, je vedle věku pacienta a jeho celkového zdravotního stavu hlavním faktorem ovlivňujícím pacientovo přežití. Mezi jednotlivými stadii je tak výrazný rozdíl, že zatímco u pacientů diagnostikovaných ve stadiu I dosahuje 5leté přežití téměř 90 %, u pacientů diagnostikovaných ve stadiu IV je to samé číslo nižší než 15 % (všechny údaje se opět vztahují k léčeným pacientům).
Srovnání hodnot populačního přežití pacientů s kolorektálním karcinomem v mezinárodním měřítku není vůbec snadné. Existují sice celoevropské (Berrino a kol., 2007) i celosvětové (Coleman a kol., 2008) studie, nicméně jednoduché srovnání publikovaných hodnot může být zavádějící. Fakt, že se v těchto studiích Česká republika dlouhodobě pohybuje pod evropským průměrem, rozhodně nesouvisí pouze s kvalitou léčebné péče. Možným vysvětlením tohoto rozdílu je vysoký podíl českých pacientů diagnostikovaných ve stadiu IV, což je však spíše než kvalitou léčebné péče způsobeno špatnou edukací pacientů o časných projevech nemoci a absencí organizovaných screeningových programů v 90. letech. Srovnání s mezinárodními studiemi je navíc podloženo retrospektivními daty, která samozřejmě neodpovídají současné situaci české onkologie. V neposlední řadě by pak hodnocení výsledků léčebné péče mělo vycházet ze srovnání přežití pacientů, kteří podstoupili protinádorovou léčbu. Pouze soubor léčených pacientů totiž svými výsledky může vypovídat o kvalitě léčebné péče, neboť neobsahuje pacienty neléčené z objektivních důvodů (kontraindikace léčby, velmi vysoký věk, odmítnutí léčby, extrémně pokročilé onemocnění) nebo pacienty, u nichž nebyla řádně dokončena diagnostika nádorového onemocnění.
Tabulka 1. Referenční hodnoty pětiletého relativního přežití protinádorově léčených pacientů s kolorektálním karcinomem (C18–C21) v ČR1,2
|
Klinické stadium |
5leté relativní přežití léčených pacientů v daném období |
|||
|---|---|---|---|---|
|
Srovnání dvou starších období3 |
Srovnání dvou recentních období s dostupnými daty4 |
|||
|
1990–1994 |
1995–1999 |
2000–2004 |
2005–2008 |
|
|
Všechna stadia |
48.9 (46.9-50.9) |
53.3 (51.5-55.0) |
55.3 (53.8-56.9) |
60.4 (58.8-62.0) |
|
Stadium I |
65.4 (62.3-68.4) |
77.4 (73.9-80.8) |
82.8 (79.6-85.8) |
88.8 (85.6-91.6) |
|
Stadium II |
49.5 (45.1-53.8) |
63.9 (60.8-66.9) |
67.9 (65.1-70.5) |
74.7 (71.9-77.4) |
|
Stadium III |
41.5 (37.1-46.0) |
42.0 (38.3-45.7) |
46.9 (43.6-50.2) |
55.4 (52.1-58.5) |
|
Stadium IV |
11.7 (9.0-14.9) |
10.9 (8.7-13.5) |
11.9 (9.8-14.1) |
14.5 (12.3-16.9) |
1 Hodnocení dle záznamů NOR ČR: léčení onkologičtí pacienti s danou diagnózou
2 Odhad metodou úmrtnostních tabulek (life-table), který je standardem pro populační analýzu přežití
3 Kohortní analýza pacientů diagnostikovaných v daném časovém období
4 Analýza periody zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientů diagnostikovaných v recentním období
Literatura
- Berrino F., DeAngelis R., Sant M. et al. (2007). Survival for eight major cancers and all cancers combined for European adults diagnosed in 1995-99: results of the EUROCARE-4 study. Lancet Oncology, Volume 8, Issue 9: 773–783.
- Coleman, M., Quaresma , M., Berrino, F., Lutz, J., De Angelis, R., Capocaccia, R., Baili, P., Rachet, B., Gatta, G., Hakulinen T. et al. (2008). Cancer survival in five continents: a worldwide population-based study (CONCORD). The Lancet Oncology, Volume 9, Issue 8, Pages 730 – 756.
- Ederer, F., Axtell, L. M. and Cutler, S.J. (1961). The relative survival rate: A statistical methodology. National Cancer Institute Monograph; 6: 101–121.
- Brenner, H. and Hakulinen, T. (2003). On crude and age-adjusted relative survival rates. Journal of Clinical Epidemiology, Volume 56, Issue 12: 1185–1191.
- Gondos, A., Arndt, V., Holleczek, B., Stegmaier, C., Ziegler, H. and Brenner, H. (2007). Cancer survival in Germany and the United States at the beginning of the 21st century: an up-to-date comparison by period analysis. International Journal of Cancer, Vol. 121 (2): 395-400.
Poslední aktualizace: 27.2.2012
